Co je chudokrevnost neboli anémie?
Je to soubor příznaků, při kterém je v krvi snížený počet červených krvinek (erytrocytů) a/nebo množství krevního barviva (hemoglobinu). Snížený bývá také poměr objemu krvinek k tekuté části krve (plazmě). Tento poměr se nazývá hematokrit.
Příčiny:
Častou příčinou je porucha tvorby červených krvinek. K té může dojít, nemá-li vyvíjející se krvinka dostatek železa, vitamínu B12 či kyseliny listové. Červené krvinky vznikají v kostní dřeni. Proto může být jejich vývoj narušen útlakem kostní dřeně nádorovými buňkami např. při leukémiích.
Anémie také vznikne, jestliže je více červených krvinek zničeno než vytvořeno. Důvodem může být například poškozené krevní barvivo hemoglobin, které pak špatně přenáší kyslík a mění vlastnosti krvinky. Taková krvinka bývá v těle zničena dříve než krvinka zdravá. Tímto způsobem se lidské tělo zároveň zbavuje buněk, které mu nepřináší žádný užitek.
Nesmíme zapomenout ani na krvácení. Člověk může ze svého 5 až 6 litrového objemu krve ztratit náhle 1,5 litru, při pomalém krvácení až 2,5 litru krve. Menší ztráty krve se vyrovnávají přesunem z krevních zásobáren (játra, slezina) a převedením tkáňového moku do krve. Tím se však krev naředí a výsledkem je opět anémie.
Příznaky:
Projevy chudokrevnosti závisí na rychlosti jejího vzniku. Vzniká-li anémie pomalu, tělo se na ni postupně adaptuje a postižený nemusí dlouho pociťovat žádné obtíže. Člověka s výraznou anémií většinou poznáte na první pohled. Je výrazně bledý, unavený a zadýchaný. Navíc jej často trápí bolesti hlavy, hučení v uších a bušení srdce.
Při anémii se často také točí hlava, mohou se dostavit i mdloby, když rychle vstanete. K příznakům se může přidat také nechutenství, obtíže při polykání, hubnutí, zácpa nebo průjem. Chudokrevní lidé zpravidla mívají častěji opakované infekce a špatně se jim hojí rány. Celkově je člověk s anémií buď podrážděnější, anebo naopak propadá lhostejnosti až apatii.
Při pokračující chudokrevnosti se stále snižuje tělesná výkonnost a mohou se přidat i známky srdečního selhávání. V extrémních případech může dojít až ke vzniku bezvědomí. Z jiných příznaků je nutno uvést pálení jazyka.
Spíše historicky jsou známy zvláštnější příznaky, například tzv. pika a pagofagie. V prvním případě se jedná o nutkavé pojídání hlíny, škrobu či papíru, ve druhém o polykání ledu. Oba tyto projevy jsou typické pro chudokrevnost z nedostatku železa.
Co dělat?
Jestliže vaše příznaky nasvědčují anémií, je třeba navštívit lékaře.
Lékař vás nejdříve podrobně vyzpovídá, včetně dotazu na vaši rodinu a děti, protože některé druhy anémie jsou totiž dědičné. Velmi důležitý je také dotaz na složení Vaší potravy. Například vegetariáni mívají často anémii. Překvapit by vás neměl ani dotaz na sílu a délku trvání menstruace. Vyjmenujte také léky, které dlouhodobě užíváte. Lékaři byste měli popsat všechny, i ty nejbizarnější obtíže.
Lékař následně provede klinické vyšetření, mj. se také podívá na oční spojivky, sliznice úst, poslechne srdce, plíce a prohmatá břicho, aby zjistil, nejsou-li zvětšená játra či slezina.
Důležité je vyšetření krve. To se provádí v laboratoři, na základě požadavku lékaře. Zpravidla se nejdříve hodnotí počet a druh krvinek, sedimentace a množství železa v krvi. Lékař pak posoudí výsledky vyšetření krve ve spojitosti s anamnézou a fyzikálním vyšetřením.
Pokud výsledky získané z krve spolu s anamnézou a fyzikálním vyšetření vedou ke stanovení diagnózy (nejčastěji při nedostatku železa), začne se s odpovídající léčbou. V opačném případě se doplní další vyšetření. Ve vzácných případech je součástí diagnostického postupu také punkce a vyšetření kostní dřeně.
Prevence :
Základem prevence je správné složení jídelníčku, ve kterém by nemělo chybět maso jako zdroj železa. Alternativou masa mohou být vajíčka, ale v rozumné míře, máte-li v krvi vysokou hladinu cholesterolu. Důležitý pro vstřebávání železa je i dostatek vitamínů, hlavně vitamínu C, B12 a E.