Je diagnostická i terapeutická metoda stará cca 5000 let. První prameny pocházejí z doby okolo roku 2500 př.n.l. z Egypta, kde byl nalezen v Sakkáře v hrobce egyptského lékaře Ankmahora piktogram o reflexní terapii. Tato terapie je ale známa také z Číny, Indie, Vietnamu, Thajska a Tibetu.
Můžeme tedy říct, že reflexní terapii mohl objevit kdokoli, kdykoli a kdekoli. Také se předpokládá, že reflexní terapii v Číně později nahradila akupunktura.
Reflexní terapie je jedna z nejúčinnějších metod alternativní medicíny, která využívá skutečnosti, že všechny orgány nebo části těla mají svoje reflexní místo (reflexní plošku) na chodidle.
Stimulace reflexních plošek je velmi přirozená věc. Stačí když se zamyslíme nad tím, proč si intuitivně občas mačkáme určité body například při bolestech hlavy, stresu… Pozorovali jste někdy lidi v parku, na zastávce, nebo v dopravním prostředku? Mnou si například spánky, uši, bradu anebo si třeba mačkají klouby na rukou :) Nejpřirozenější a osvobozující zároveň je také chodit bos v přírodě. Dochází k blahodárnému osvěžení všech procesů v těle. Je ale dobré začínat s bosou chůzí v teplém počasí, abychom nevyčerpali ledviny chladem. Bosá chůze patří k tomu nejzdravějšímu, co pro své tělo můžeme udělat. Málokdo v dnešní době asi čekal, že bude jednou hitem chodit naboso, nebo skoro naboso.
Kde tedy reflexní plošky najdeme?
Když se koukáme na svá chodidla před sebou tak, jako kdybychom se koukali do zrcadla:
- nártní strany představují přední stranu těla, šlapky chodidel, které nevidíme představuji záda,
- pravá strana těla se zrcadlí na pravém chodidle, levá strana těla na levém chodidle,
- vnější strany chodidel představuji vnější okraje těla,
- vnitřní strany představuji středové orgány a části těla,
- palce a prsty jsou krk a hlava,
- nárty jsou hrudník a břicho,
- paty představuji pánev, atd.
Reflexní diagnostika
Je velmi spolehlivá, protože v reflexních zónách se promítá okamžitě veškeré dění v člověku. Stačí vědět, kde mají orgány a části těla odpovídající reflexní plošky a během několika minut můžeme zjistit, kde má člověk aktuálně slabá místa. Můžeme je definovat jako vyjádření kondice orgánů nebo částí těla. Citlivost reflexní plošky se okamžitě zvýši, když je menší tok životní energie orgánem. Samozřejmě, že až tak snadné to není. Jistotu v reflexní diagnostice lze získat pouze dlouhodobým trpělivým učením se a také praxí.
Reflexní diagnostice neunikne nic podstatného, proto by ji měli používat všichni, kteří to se svými klienty myslí poctivě. Alespoň jako doplňkovou diagnostickou metodu.
Reflexní diagnostiku potřebujeme pro samotnou reflexní terapii, abychom mohli klientům namalovat na chodidla místa, které si budou mačkat. Ale výsledky stejně tak dobře poslouží pro doporučení vhodného čaje či tinktury.
Aby terapie měla správný činek je třeba vědět, jaký hmat použít, aby reflexní terapie měla správný účinek. Nejdůležitějším prostředkem který v hmatu použijeme je palec. V některých případech nastoupí i prsty, dlaně, dokonce v jiných školách reflexní terapie i lokty, klouby na rukou a jiné části těla. Palec však má úžasnou manévrovací schopnost a jedno místo dokáže zmáčknout bez velkého úsilí z různých směrů. Vyznačuje se velkou citlivostí ale i sílou a razancí.
Rozlišujeme také sílu hmatu, která se liší jak druhem plošky tak i mírou jejího oslabení.
Máme tedy hmaty stimulační, tlumivé, hladivé a v neposlední řadě také sedativní hmat, u kterého je třeba mít určité znalosti, protože může způsobit i řadu zdravotních problémů.
Reflexní terapie startuje léčebné procesy v organizmu, což je někdy doprovázeno krizí (přechodně zhoršeným zdravotním stavem). A na tuto skutečnost musí být každý klient předem upozorněn.
I u vlastních dětí je třeba začínat trpělivě a něžně, spíše hlazením, abychom jim tento způsob terapie na celý život nezprotivili.
Co je důležité vědět na závěr?
- Nikdy nemačkáme abnormality a nemocné tkáně (plísně, ekzémy, křečové žíly, apod.). Nezáleží ani tak na druhu poškození, jako na místě, kde se poškození na chodidle nachází. Vypovídá to o potížích v příslušné části těla.
- U těhotných se vyhýbáme mačkání pohlavní sféry (oblast paty), naopak látkovou výměnu a páteř mačkat je velice žádoucí.